Pokračování diskuze z Nová pravidla pro malé veřejné zakázky:
Dobrý den,
rád bych se na tomto polomrtvém názorovém kolbišti vymezil vůči názoru, jinak velmi zasloužilého, Jiřího Skuhrovce z ekonomického thing tanku zaměřeného na veřejné zakázky.
Především si chci postesknout, že mi stále uniká smysl, proč by města měla zúžit své zorné pole na těch pár místních dodavatelů (např. 3 reklamky různé kvality a zaměření, 5 “právníků na všechno”, 2 topenáře, 4 pokrývače apod. …).
Chápu to samozřejmě v globálním, světovém měřítku. Ovšem pokud jde o obce, tak zde daně míří z naprosté většiny do státní kasy a přes RUD do obcí.
A je tedy fakt alespoň z úzce lokálního pohledu důležité, zda upřednostníme místní firmu (tj. mimo otevřenou soutěž!)??? “Městská ekonomika” a státní ekonomika je prostě veeeelký rozdíl!
Podle mého názoru je přeci lepší, když veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen VZMR) z Kuřimi dá vydělat kvalitnější reklamce ze sousedního Tišnova a pak třeba zase VZMR z Tišnova dá vydělat kvalitnějšímu právníkovi z Kuřimi! Přirozeným výběrem v otevřeném tržním prostředí (ne recipročně
Nejenže si takto i „za hradbami města" můžou radnice vybírat někdy i mnohem kvalitnější dodavatele, ale s vysokou pravděpodobností budou nakupovat i efektivněji pro své město. Pokud se města omezí na své tři čtyři dodavatele, tak budou nakupovat dráž. Když ne hned, tak hned poté, co se tento protekční způsob zadávání “uchytí”.
Jsem prostě proti středověkému uzavírání měst do hradeb omezujících konkurenční prostředí pro podnikání!
Pod líbivým, ale zcela falešným heslem “podpora místního podnikání” se otevírá další prostor pro lokální klientelismus a bid rigging. A v neposlední řadě:
směřuje to k omezuje svobodného podnikání! Když Kuřim omezí přístup k VZ firmám z jiného města, brzy totéž udělá jiné město kuřimským firmám taky. To přeci není podpora místního podnikání. Ani ti místní podnikatelé nevytěží nic dobrého z lokální protekce (pro druhé diskriminace), protože za humny by je totéž čekalo v opačném gardu. Každá protekce jde totiž ruku v ruce s diskriminací.
Důsledky?
VZMR pak budou mít
• pro města vyšší náklady (užší trh = vyšší cena),
• často nižší kvalitu (vybírat z místních nám určitě omezuje výběr a význam konkurenčního prostředí taky snad popřít nechceme),
• zadávání méně spravedlivé (diskriminující)
• nejasné podmínky výběrových řízení (protože asi nemůžete předem oficiálně deklarovat protizákonný princip diskriminující dodavatele z okolí)
• ještě větší potenciál pro kartelové dohody a bid rigging. Obrovskou výhodou (pro dodavatele - ne pro město) je to, že zúžený okruh firem umožňuje snazší “dohody” mezi nim
• negativní dopad na místní firmy (protože se jim zavře přístup do jiných měst - ať už “recipročně”, nebo proto, že náhodou udělají ta ostatní města to samé, tj. zúží okruh dodavatelů v daném oboru jen na místní dodavatele)
• nemalá rizika pro demokracii: vyšší závislost na místních zakázkách (když jiná města udělají totéž - tedy nepustí firmu ze sousedního města za své hradby), tak pak význam zakázek z místní radnice pro ně logicky vzroste. Logicky se budou pak snažit více vlivu získat na místní radnici, protože teď “už to bude stát za to” (tzn. příspěvky na kampaň a různé další formy uplácení).
• dopad na rozvoj firem - těžko se pak budou v nějaké specializaci zlepšovat. Proč? Protože “z jiných měst” dostanou červenou kartu, takže jednak ty své speciální dovednosti na trhu moc neuplatní a jednak nezískají další potřebné zkušenosti. Drobný příklad: např. web pro školu “může udělat” v našem městě kdekdo, ale asi budou lepší ti, co takové weby už dělali (třeba pro 20 škol jinde). Jenže tuto zkušenost a dovednosti získali právě díky tomu, že se jim tam ten místní trh apriorně neuzavřel. A i díky tomu dnes mohou udělat lepší web i naší škole.
P.S.: opravdu nechtěně takto upozorňuji i na novou metodiku pro zadávání VZMR z dílny ctihodného Econlabu, neméně ctihodného Oživení a řady ministerských úředníků – jde o metodiku, která je tak „velkorysá“, že by z ní i Švachula (brněnská causa Stoka) měl určitě převelikou radost .